Sedm statečných – potlesk příznivců soupeře
Vážení rodičové, přátelé fotbalu v Dolních Měcholupech, rád bych se vyzpovídal ze svých zážitků mládežnického fotbalu 17 týdne roku 2011.
Nejdříve bych raději měl za sebou to s čím jsem se již za dobu svého působení ve fotbale dětí předškolního a školního věku setkal.
Stalo se v klubech, kde jsem působil, že „bohužel“ legislativa našeho fotbalu umožňuje hráčů do deseti let, jednat s rodiči vašich hráčů zástupci jiných klubů a než-li se nadějete dostanete na stůl přestupní lístek aniž by Vám to předem jeden z aktérů sdělil.
Když hned dva hráči (dobří fotbalisté) svými výkony mají možnost (legislativně) se projevit i ve vyšších soutěžích zavedením tzv.střídavého startu, proč ne.
Pokud ve stejný den hrají obě mužstva, nechápu výmluvy těchto hráčů, které sdělili zástupci střediska mládeže proč půjdou hrát za mužstvo ve kterém jim byl umožněn střídavý start.
Toto mužstvo i za jejich účasti prohrálo a jsem přesvědčený, že jejich účast u svého domácího mužstva by zajisté pomohla k odpovídajícímu výsledku.
I tací jsou mladí (a třeba i talentovaní fotbalisté) někteří naši fotbalisté mužstva starších žáků.
V druhém případě Velikonoční svátky a nemoc zapříčinily, že jsme se vydali do Kunratic se sedmi hráči.
Kdo na tomto utkání nebyl, neuvěří. S mužstvem, které hraje v plné sestavě (také se potýkající s Velikonocemi a nemocí) a se dvěma náhradníky jsme poločas hráli 2: 2 a to jsme měli i více šancí nežli soupeř.
Druhý poločas se odehrával při stejném scénáři. To již byla únava na našich hráčích znát a i v tomto poločase jsme měli více šancí dát branku nežli soupeř. Šťastnější bili hráči domácího mužstva, které nakonec vyhrálo 4: 3.
Konec utkání a odchod ze hřiště mne překvapil a věřte, měl jsem slzy radosti v očích.
Funkcionáři, příznivci a rodičové domácího mužstva ve stoje našim „děckám“ tleskali po celou dobu, než-li zmizeli ve své kabině. A aby toho nebylo málo, přišel do jejich kabiny trenér mužstva domácích a uznale se vyjádřil k výkonu našich „sedmi statečných“.
Dva paradoxy mládežnického fotbalu v Dolních Měcholupech. Na ten první raději zapomenout a říci si že i tací mohou naši být žákovští fotbalisté.
Ten druhý byl pro nás všechny velmi silným zážitkem a jsem přesvědčený, že to pro naše mladší žáky bylo velmi dobré vysvědčení dobře vykonané práce na hřišti v obou poločasech. Já jsem se za celý život co jsem fotbal hrál nedočkal toho, že by mi (nám) příznivci soupeře zatleskali a veřejně ocenili nás výkon na hřišti.
Moc a moc Vám SEDMI STATEČNÝM děkujeme. Jmenovitě pak Katce, Ondřejovi, Matějovi, Lukášovi, Bohdanovi. Jakubovi (dal všechny 3 branky) a Dominikovi.
Michal Kohout
Vlastimil Kořánek
Bohuslav Kožíšek